Nerudova 1139, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, tel.: +420 773 930 755, e-mail: info@pamatkovyatelier.cz
Nerudova 1139, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, tel.: +420 773 930 755, e-mail: info@pamatkovyatelier.cz
Hrad Cimburk po roce 1825
Hrad Cimburk okolo roku 1870
Půdorys hradu
Fotogrammetrické zaměření severozápadního průčelí hradního paláce
Pohled na virtuální model hradu od jihu
Pohled na virtuální model hradu od východu
Pohled na virtuální model hradu od severu
Pohled na virtuální model hradu od západu
Městečko Trnávka
Hrady
2024
Cimburk je zřícenina hradu zvaného též Trnávka, která se nachází 8 km jihovýchodně od Moravské Třebové na dominantním kopci nad obcí Městečko Trnávka v okrese Svitavy. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Koncem 13. století přišel na Moravu rod pánů z Cimburka a získal tu území kolem Trnávky v blízkosti Moravské Třebové. První moravský člen tohoto rodu Ctibor z Lipnice si vystavěl kolem r. 1300 u městečka Trnávky hrad, který byl nazýván někdy Cimburk (cimbuří-podle rodového erbu) nebo Trnávka podle vsi. Poloha hradu byla velmi příznivá, protože se tu stýkaly dvě cesty, které střežil. Byl vybudován na kopci vysokém 412 m nad vsí Trnávka, který na S straně spadá příkře do údolí řeky Třebůvky, na severozápadní a jihozápadní straně chránil vlastní hrad 15 m široký příkop, zpevněný navíc předsunutým mohutným valem. Současně odděloval areál vlastního hradu, tvořícího jakýsi ovál o délce 300 m a šířce 35 m, od předhradí chráněného třemi věžemi (hlásku Cimburk neměl). Kolem předhradí vedla totiž jediná přístupová cesta k vlastnímu hradu, která mohla být z věží dokonale střežena. O mohutnosti hradních opevnění dosud svědčí zachované přes 2,5 m silné zbytky hradebních zdí. Ještě dnes je možno rozeznat hlavní hradní objekty, zejména hradní palác a zbytky věží předhradí, zbytky hradeb, brány s příkopy se zasypanou studnou. Z detailů pak gotické okno ve stěně paláce a pozdně gotické ostění dveří v jihozápadní palácové přístavbě. V minulých letech bylo ve zříceninách nalezeno i množství kachlů s různými motivy. Řád německých rytířů hodlal před 1. světovou válkou hrad Cimburk znovu vybudovat. Dal zde provést důkladný stavební a archeologický průzkum, při němž byl mj. nalezen v roce 1934 cenný poklad více než 2500 ks stříbrných minci ze 13. století, který je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. V roce 1308 zdědili hrad synové Ctibora z Lipnice Bernart a Ctibor. Ti měli v okolí i několik vlastních manů. Krátce nato přešel hrad do majetku pánů z Lipé, zatímco Bernart z Cimburka si kolem roku 1320 postavil nový hrad Cimburk (u Koryčan). Páni z Lipé drželi Cimburk jen krátce, protože panství přešlo do rukou Moravských markrabat. Markrabě Jošt postoupil v roce 1406 hrad s městečkem Trnávkou a s dalším příslušenstvím Markétě ze Šumvaldu, manželce Dobše z Popovic. Za husitských válek patřil hrad k čelným opěrným bodům husitů. Před rokem 1446 jej Dobeš z Popovic prodal Vaňkovi z Boskovic v jehož rodě zůstal do roku 1547. Vaňkův syn Oldřich z Boskovic provedl na hradě drobné úpravy a pod hradem založil rybník. Později se stal hrad a panství majetkem Edera ze Štiavnice a příslušníků několika dalších rodů. Na konci 16. století drželi Cimburk Věžníkové z Věžník, z nichž Magdalena, rozená z Říčan, postoupila zboží v r. 1629 knížeti Karlu z Lichtenštejna. Od té doby měly Cimburk, Trnávka a Moravská Třebová stejné držitele. Když se v r. 1645 Švédové zmocnili velké části severní Moravy, byla na Cimburk umístěna císařská posádka, která se pro celé okolí stala spíše přítěží, jež místo ochrany vydírala. Po přesunu posádky do Brna v říjnu 1645 hrad postupně začal chátrat, neboť střediskem panství se stala Moravská Třebová. Byl využíván jen příležitostně (stal se např. útočištěm moravskotřebovských měšťanů za moru v roce 1715), od roku 1766 byl již úplně opuštěn a v roce 1776 po úderu blesku vyhořel. Od roku 2000 zde probíhal projekt záchrany památky. V 60. letech minulého století tu bylo vybudováno letní divadlo v přírodě. Dnes je zřícenina majetkem Obce Městečko Trnávka. (Zdroj: Wikipedie)
